Jak zvládnout separační úzkost?

Prázdniny skončily a nám opět začal standardní týdenní koloběh, kdy jsou děti celý den ve škole, dospělí v práci a celý dům nebo byt zeje prázdnotou. To může vést ke vzniku separační úzkosti u vašeho psího parťáka. Víte, jak se projevuje? 

Separační úzkost (neboli strach ze samoty) se u každého psa projevuje jinak. Někteří psi vytrvale štěkají, vyjí, kňučí nebo dokonce devastují věci kolem sebe. Jiní psi se naopak schoulí do kouta a tiše trpí, dokud se nevrátíte domů. Separační úzkostí trpí psi různého věku, od štěňat po staré psy.

Strach ze samoty je jakýmsi instinktem, který má velice hluboké kořeny… až u samotných vlků, ze kterých všechna plemena vzešla. Vlci jsou smečkovitá zvířata. Jedinci, kteří jsou od smečky odděleni, jsou nemocní nebo slabí a smečka je už nepotřebuje. Proto, když necháte psa doma samotného, může si myslet, že už je pro vás nepotřebný, že ho opouštíte napořád. 

Tento stav je třeba řešit a v ideálním případě zcela odstranit. Proč? Pokud pes štěká nebo vyje, je to velice nepříjemné pro vaše sousedy a může to brzy vést ke sporům. Jestliže pes ničí vybavení bytu, může to pro něj být nebezpečné. Hrozí, že při devastaci cosi pozře nebo na sebe něco převrhne. Výhrou není ani to, že váš pes leží tiše v koutě a nedává své emoce nijak najevo. To může vést ke vzniku depresí a jiných onemocnění. 

Pokud máte psa od štěněte, je to dobrý začátek. Štěně se učí, že je necháváno samotné na různě dlouhou dobu. Komplikací mohou být snad jen například letní prázdniny, kdy si štěně zvykne, že je s dětmi v kontaktu celý den, a pak přijde konec prázdnin a s ním spojený šok z nečekané a opakované samoty. Proto byste měli před začátkem školního roku najet na každodenní „cvičný režim“, kdy všichni odjedete třeba na nákup nebo krátký výlet a váš čtyřnohý parťák zůstane doma.
Horší je to se staršími psy, kteří pochází třeba z útulku. Tam bývá strach ze samoty mnohem silnější, protože je spojený se skutečným zážitkem, kdy psa už jednou (nebo i víckrát) páníček opustil. V takových případech je nezbytné zahájit trénink pobytu o samotě, který má několik úrovní. 

  

Pes má váš odchod z domu spojený s vašimi běžnými úkony. To, že se chystáte odejít, pozná třeba díky tomu, že si berete bundu, klíče, nebo že dáváte mobil do kabelky. Tady začíná první fáze tréninku, kdy je třeba tyto zvyky změnit. Klíče si dejte do tašky hned po příchodu domů, mobil si vložte do kapsy u kalhot, bundu oblékejte až venku. Zdá se vám to složité? Možná trochu ano, ale vašemu mazlíčkovi to pomůže, a to je mnohem důležitější. Pejskovi také moc nepomáhá, když se s ním jeho „smečka“ před odchodem stokrát loučí. Ani láskyplné vítání hned po návratu domů není úplně košer. Tím v psovi rozhodně nevyvoláte pocit, že je váš odchod zcela normální a běžná věc.
Dalším krokem jsou tzv. „občasné odchody“ třeba jen z místnosti do místnosti na různě dlouhou dobu. Také pomáhá, když sem tam bouchnete vchodovými dveřmi, ale stále jste doma. Tak si pes zvykne, že zvuk vchodových dveří nemusí nutně znamenat váš odchod. Stejně tak funguje šramocení klíčů* v zámku. V momentě, kdy pes zvládne být v klidu v obýváku, když vy jste třeba v ložnici, můžete pomalu natahovat vzdálenost. Jděte třeba s odpadky nebo jen obejděte dům.
Co je nesmírně důležité? Abyste psa nechodili konejšit hned, jakmile zmizíte za dveřmi. Pes si velmi rychle uvědomí, že když zabrečí, přivolá vás zpátky. A celá vaše dosavadní snaha by přišla vniveč. Ke psu se vraťte ve chvíli, kdy je klidný. Pokud je pes natolik vystresovaný, že nedokáže být chvíli v klidu, nezbude vám, než se vrátit zpět. V takovém případě psa zcela ignorujte, nehlaďte ho, ani na něj nemluvte. S jakoukoliv komunikací se psem počkejte do doby, než se zcela uklidní.

Odbourat separační úzkost je nesmírně složitý a zdlouhavý proces, který trvá různě dlouhou dobu. Významnou roli v tom však hraje důslednost a trpělivost páníčka.  S odbouráním stresu může psovi pomoci adaptační směs éterických olejů FAUNA HAPPY. Tato jedinečná kombinace mateřídoušky, pomerančovníku a bazalky je známá svými uklidňujícími účinky. Směsí lze potírat oblast nad čumákem nebo ji můžete psovi vmasírovat do náprsenky. Vůně, která se postupně uvolní, může psovi pomoci i v jiných stresových situacích, například během cestování autem či před návštěvou veterináře. 

Pozor na záměnu!
Separační úzkost lze snadno zaměnit s tzv. ztrátou kontroly! V takovém případě pes není ve stresu, protože si myslí, že už ho nemáte rádi. Má strach, že vás nedokáže ochránit, když vás nemá na očích. Se ztrátou kontroly se bojuje jiným způsobem než v případě separační úzkosti a výše popsaný trénink nejspíš nebude fungovat. 

Iva Šimonková