UV filtry chemické & fyzikální

CHEMICKÉ ABSORBÉRY – jsou látky, které pohlcují UV záření. To mění na teplo, jež se postupně uvolňuje. Při tomto jevu nastává častá změna struktury molekuly. Za určitých podmínek může vést ke vzniku látky o nových biologických vlastnostech a původně nesenzibilizující UV filtr se může změnit na senzibilizující nebo jinak toxický. Chemické UV filtry jsou pro své rizikové vlastnosti přísně sledovány. Patří sem například benzophenone-3, ethylhexyl methoxycinnamate, 3-methylbenzylidene camphor, octocrylene.

• Výhody – dobře se roztírají, stačí menší množství přípravku, nevytváří na kůži bílý povlak, existují vhodné varianty pro filtrování UVA i UVB složky. Pokud jsou obsaženy v oleji, jsou přípravky většinou voděodolné.
• Nevýhody – ochrana nastupuje až 20-30 minut po namazání. Riziko nežádoucích reakcí je vyšší než u jiných typů UV filtrů.

HYBRIDNÍ FILTRY – jsou chemické filtry chovající se jako fyzikální. Na rozdíl od typických chemických filtrů UV záření nepohlcují, ale odrážejí. Prokazují dobrou fotostabilitu a nízké zdravotní riziko. Ve snášenlivosti jsou srovnatelné s fyzikálními filtry. Do této skupiny patří bis-ethylhexyloxyphenol methoxyphenyl triazine, methylene bis-benzotriazolyl tetramethylbutylphenol.

Hybridní filtry jsou nejmodernějšími typy UV filtrů. Fyzikální filtry spolu s hybridními bývají použity ve vyšších třídách přípravků pro UV ochranu a u speciálních dermokosmetických přípravků.

• Výhody – riziko senzibilizace je u nich maximálně omezeno, chovající se jako fyzikální filtry, jsou vhodné pro UV ochranu pokožky i velmi malých dětí. Nevytváří na kůži bílý povlak.
• Nevýhody – jsou dražší než většina organických, chemických nebo fyzikálních filtrů.

  
FYZIKÁLNÍ BLOKÁTORY – jsou látky, které rozptylují a odrážejí, UV záření nepohlcují. Z tohoto pohledu jsou pokládány za bezpečné. Účinnost je ovlivněna velikostí a rozptýlením jejich částic. Do této skupiny patří známé oxidy titaničitý, oxid železnatý, oxid zinečnatý a talek (titanium dioxide, iron oxide, zinc oxide, talc).

• Výhody – riziko senzibilizace je prakticky vyloučené.
• Nevýhody – hůře filtrují UVA složku, proto se ve vyšších koncentracích kombinují s jinými typy UV filtrů. Často na kůži vytváří bílý povlak. Snadno se smyjí ve vodě, musíte se mazat opakovaně. Často zanechávají bílé stopy a při pocení se mohou objevovat bílé skvrny. 

Pokud se však používají ve formě nanočástic, vstřebatelné jsou. Může se jednat o škodlivou látku, která je schopna zapříčinit záněty a genetická poškození. Nanočástice jsou do přípravků přidávány pro zvýšení ochrany před UV zářením a proto, aby po aplikaci na kůži nezůstával bílý film. Tohoto lze omezit pomocí mikronizace. Mikronizované formy musí však být předmětem speciálního bezpečnostního posouzení.

Termín MIKRONIZACE lze přeložit jako „rozdrobňování“. Při této metodě jsou původní částice látky rozdrobeny - zmenšeny až na velikost několika nanometrů. Takto zpracovaná látka mnohonásobně zvětší svůj povrch. Zvýší se její rozpustnost a vstřebávání do organismu. Díky své velikosti mohou nanočástice, podobně jako molekuly látek či viry, pronikat do buněk, prostupovat přes nejrůznější biomembrány, účastnit se metabolismu anebo se v těle dlouhodobě ukládat.

NANOTECHNOLOGIE v současnosti vedou k rostoucímu počtu pokrokových a materiálových inovací uplatňujících se v mnoha odvětvích, jakými jsou například zdravotní péče, energetika, potravinářství, informatika, kosmetika. Kvůli svým různorodým a často novým vlastnostem mají NANOMATERIÁLY široké spektrum možného využití. Důsledky intoxikace lidského těla umělými nanočásticemi nejsou doposud dobře známy, a proto mnoho odborníků oprávněně varuje před jejich masovým rozšířením, zejména pak do produktů denní potřeby (např. do kosmetiky, sportovního zboží, oblečení, opalovacích krémů, prostředků pro dentální hygienu, potravin aj.). V této souvislosti se proto stále více hovoří o tzv. principu předběžné opatrnosti.

Všechno má rub a líc. A tak je tomu i v případě UV filtrů. Než odsoudíte chemické filtry, přečtěte si informace, které zveřejnila spotřebitelská a nezávislá organizace Consumer Reports. Přestože přípravky s fyzikálními filtry byly účinné, nebyly však tak účinné jako ty s chemickými filtry. K tomuto závěru dospěl i spotřebitelský časopis dTest, když porovnával opalovací přípravky s SPF 30.

„Chemie je dobrý sluha, ale špatný pán.“ A to platí i u UV filtrů - ochranných faktorů. Pokud je nepoužíváte dlouhodobě, nýbrž pouze v nutném případě, nejsou pro zdraví škodlivé. Čistě přírodní UV filtr – získaný z přírody - nenajdete.

Sluníčko je náš přítel, bez něho by nebyl na planetě život. Člověk se musí naučit s ním spolupracovat. Připravte se na období zvýšeného působení paprsků, záření UVA, UVB, UVC, dodržujte základní pravidla a tím se budete intenzivně chránit. Vitamín D, který si tělo vytváří při působení slunečních paprsků, ničím mikrotizovaným nenahradíme.

Michaela Švorcová