Opalovací sezóna se blíží - příroda vám s ochranou proti sluníčku ráda pomůže!

Zajistit pokožce při opalování ochranu pomocí přípravku s SPF (Sun Protection Factor) je zásadní, pro udržení zdravé kůže to ale není jediné důležité opatření.
Sluníčko pomáhá, o tom není pochyb. Díky němu si vytváříme vitamín D, zlepšuje nám náladu, likviduje škodlivé mikroorganismy. Ale i u sluníčka platí, že všeho moc škodí.
Proč se musíme před nadměrným sluněním chránit?
Sluneční záření obsahuje i tzv. UVA a UVB záření. Při přílišném vystavení paprskům UVA se na kůži objeví spáleniny od slunce, hyperpigmentace. UVB přispívá k rychlejšímu stárnutí pokožky, má potenciál poškodit DNA buněk a vyvolat nádorové onemocnění. Zejména spáleniny od slunce vzniklé v dětství jsou z tohoto pohledu ještě rizikovější. Pro propuknutí takového onemocnění ale existují i genetické predispozice.
Nejintenzivněji se tomuto záření vystavujeme od 10 do 16 hodin. Čím blíže rovníku se nacházíte, tím silnější je jeho působení. Silnější expozice je ve vyšších nadmořských výškách a v oblastech se slabší ozónovou vrstvou. Paprsky působí také odrazem od písku, sněhu, vody. I při oblačném počasí k nám přes mraky doputuje 80 % UV záření.
 
Zvláštní typ poškození kůže vyvolávají fototoxické látky v kombinaci se slunečním zářením (ale i např. při opalování v soláriu). Projeví se řádově v minutách až hodinách, někdy ale až dnech, na místech těla ozářených sluncem. Dochází k zarudnutí, pálení, svědění, otoku. Tuto schopnost mají jak látky aplikované místně na kůži, tak i ty podávané celkově/systémově, např. některá léčiva z řady antibiotik (tetracykliny, chinolony, sulfonamidy), nesteroidní antiflogistika (piroxikam, diklofenak, ketoprofen, …), umělá sladidla, barviva nebo právě rostlinné složky. Při léčbě se uplatňují chladivé obklady, ve vážnějších případech antihistaminika a kortikosteroidní masti. Pomůže i heřmánek a levandule obsažené v hojivém balzámu INTIMISS. Za fototoxické jsou považovány i éterické oleje z některých citrusů. Nepatří sem ale pomeranč, petitgrain, mandarinka a yuzu a citrusové oleje získávané parní destilací, ne lisováním za studena.

  
 
Pokožka má vlastní systémy pro svou ochranu před slunečními paprsky. Důležitým pomocníkem je kožní pigment melanin, který produkují buňky melanocyty. Chrání nejsvrchnější vrstvu kůže před poškozením slunečním zářením. Zbarvuje naši kůži do hněda.
Každá kůže je ale v ochraně proti sluníčku vybavena individuálně, je potřeba zohlednit vlastní fototyp. Opakovaným opalováním se náš ochranný faktor zvyšuje. Zatímco tmavá pleť má svůj ochranný faktor cca 13, u světlé pleti má hodnotu pouze 4 až 5.
Důležitou roli hraje funkční kožní film, který je tvořen produkty činnosti našich mazových a potních žláz v kombinaci s neustále se odlupujícími odumřelými buňkami rohové vrstvy pokožky. Zajišťuje hydrataci, antibakteriální a protiplísňovou ochranu, ale i určitou ochranu proti sluníčku. Tuto schopnost má např. obsažený skvalen chránící proti spáleninám od slunce a dalším poškozením UV zářením. Kožní maz zprostředkovává vstřebávání v tucích rozpustných antioxidantů z aplikovaných kosmetických přípravků do hlubších vrstev kůže – třeba vitamín E. Produkce kožního mazu v kůži postupně klesá od věku 20 let. Mění se i jeho složení. Proto kvalitní péče o pokožku zvyšuje i kvalitu kožní bariéry. Nepoškozený kožní film má i protizánětlivé schopnosti.

    

Důležitá je péče i v době, kdy se zrovna přímo nesluníte. Pro udržení zdravého kožního filmu je třeba zamyslet se i nad přípravky, kterými kůži myjeme. Výborné jsou v tomto ohledu MYCÍ OLEJE aromaterapeutické olejové kosmetiky KAREL HADEK/AKH. Poznáte to už díky tomu, že po umytí nebude pokožka vysušená a šupinatá, ale krásně vláčná.
Vlastní ochrana kůže při nadměrném „rožnění“ na slunci ale určitě není dostatečná. Pokud pokožku vystavujete přehnanému opalování, zvyšujete pravděpodobnost propuknutí rakoviny kůže v dalších letech. Čím vícekrát pokožku sluncem spálíte, tím vyšší riziko je. I pokud si nejste jisti typem přípravku a filtru, který zvolit, vždy je pravděpodobnější, že se při opakovaném spálení projeví onemocnění kůže, než že si ublížíte „škodlivým filtrem“. Při použití opalovacích přípravků se určitě nemusíte bát nedostatku vitamínu D, ten je v létě syntetizován v dostatečném množství.
Jaký typ opalovacího přípravku zvolit? Fyzikální filtry odráží UV paprsky na povrchu kůže. Řadíme mezi ně oxid zinečnatý a oxid titaničitý. Jsou na pokožce obtížněji roztíratelné, proto byly vyvinuty přípravky s jejich nanoformami. Ty jsou ale z hlediska ekologie i působení na organismus v poslední době velmi diskutované.
Chemické filtry jsou absorbovány do kůže, kde záření pohltí a rozptýlí (avobenzone, octisalate, octocrylene, …).
Záleží samozřejmě i na dalších složkách, které jsou v opalovacích přípravcích použity – po nich se už můžeme poohlédnout v přírodě. Dokážou působit antioxidačně, protizánětlivě a regeneračně (levandulový esenciální olej a esenciální olej z mrkvových semen). Některé rostlinné oleje mají dokonce vlastní UV faktor hodnoty 4 až 6 (jojobový, sezamový). Přesně takové přísady najdete v OPALOVACÍM OLEJI AKH. Po slunění pomohou pokožku zregenerovat třeba LECISON, PANTESON a ARADEA.  
Nezapomeňte na rty, ty ocení péči balzámů LIPPEA SPF. Pro děti je určen mandarinkový LIPÍK SPF 10. Vlasům dopřejte zábal třeba z čistého MAKADAMIOVÉHO nebo ARGANOVÉHO OLEJE nebo vyzkoušejte tekutý vosk HAARETOL, díky kterému budou vlasy opět vynikat svou barvou a sílou.



Při intenzivním opalování v těle vznikají volné radikály, která organismu způsobují oxidační stres a poškození buněčných membrán. Pro tělo je důležité mít pro tento případ nachystaný dostatek antioxidantů, které jejich působení dokážou neutralizovat. Antioxidanty třeba v podobě vitamínu E a A a betakarotenu tak mají své místo nejen v přípravcích aplikovaných na pokožku, ale i v naší stravě.
Co zařadit do svého letního jídelníčku, abyste organismu dodali antioxidanty? Číslem jedna jsou borůvky. Obsahují velké množství vitamínu C, který má silné antioxidační účinky. Navíc je nezbytný k syntéze kolagenu – bílkoviny potřebné pro pevné podkoží.
Výborné jsou i vlašské ořechy, lněná a konopná semínka a z nich za studena lisovaný olej a další zdroje omega-3 nenasycených mastných kyselin. Samozřejmostí by měl být dostatek ovoce, zeleniny a mořských ryb. Antioxidanty nabitá je třeba brokolice, mrkev či paprika. Doporučit můžeme za studena lisovaný OLEJ Z MRKVOVÝCH SEMEN, kterým skvěle ochutíte např. zeleninový salát. Má lehce marcipánové aroma a použít ho můžete nejen ve studené kuchyni, ale i v péči o pleť.
 
MVDr. Alena Vaníčková, Ph.D.